Letní čas (LČ) mi vadí tak, jak mi 40 let vadili komunisti v naší zemi a čekal jsem, že demokracie přinese konec tomuto nesmyslu. Bohužel se tak nestalo a tak je stále lidem  nezákonně ukrajováno z jejich života. I mnozí zavilí zastánci LČ totiž přiznávají, že lidé mají minimálně několik dní až týden s přesunem času potíže a od roku 1979, tedy za 30 let je to pro každého člověka 1 a ½    roku života, který takto obětoval. Srovnávání účinků LČ s přelety je falešným mýtem, neboť se dotyčný ocitne v jiném a daným podmínkám zcela přirozeném časovém pásmu, která naši rozumní předkové proto již dávno zavedli. ČR je ideálně rozprostřena kolem 15. poledníku, procházejícího Jindřichovým Hradcem, takže středoevropský čas (SEČ) je pro nás zcela ideální a odchylky jsou zanedbatelné. 

   Dále je možno prokázat, že v naší zeměpisné šířce je od 8 do 16 h SEČ po celý rok denní světlo. Jarním posunem o hodinu dopředu a navíc pozdě do podzimu si tuto dobu denního světla omezujeme a dostáváme se naprosto zbytečně do doby, kdy je nutno uměle svítit. V grafu na vedlejším obrázku je červeně vyznačeno, jak nás vládcové uměle házejí koncem března ráno zase do tmy.    

   LČ  je při tom výplodem válečných let I.a II.světové války, tedy doby  nedůstojné toho, aby se její „vymoženosti“ dnes aplikovaly. 

   V roce 1979 byl LČ zaveden i u nás. Je typické pro tehdejší režim, že jednou z prvních reakcí na některé nesměle odmítavé postoje občanů byl článek v „Rudém právu“ s názvem: „Nechce se jim vstávat“, v němž byli odpůrci LČ osočováni z lenosti apod. Tento postoj byl pro bývalý režim typický, ale dodnes se nezměnil. Lidé, kterým LČ vadí jsou stále označováni jako kverulanti, nespokojenci či labilní osobnosti. Takový postoj by si nikdo k jiným skupinám občanů nedovolil. Na první pohled by se zdálo, že alespoň u ekologistů by lidé, trpící změnou času, měli najít největší zastání. Ukázal se mi však naprostý opak. Nikde v programech těchto ochránců přírody a životního prostředí nenajdeme ani zmínky o tomto problému, tím méně chuť k nějaké pomoci. Tento jejich postoj je nutno vysvětlit na základě analýzy jejich vztahu k nastolené otázce, zda totiž ochrany je hoden také člověk.  Prozatím se mi to jeví asi tak, že pro ekologisty je vlastně největším nepřítelem přírody civilizovaný  člověk, kterého je v podstatě potřeba vyhubit. Nepřímo se tak potvrzuje zdravotní škodlivost zavádění LČ, proti které tedy ekologisté nebudou programově vystupovat, neboť tato  její globální zdravotní škodlivost je pro ně de facto výhodná. 

  Při tom  je nezbytné se k těm, kterým letní čas vadí, postavit jako ke spoluobčanům, které je třeba respektovat,  při čemž ostatním by prakticky žádná újma nevznikla. Byla-li by totiž občanům  položena otázka: „Vadilo by Vám zrušení letního času?“, většina by jistě odpověděla, že nevadilo. I když se v současnosti posunuly začátky pracovní doby v mnoha případech na 9,00 h LČ, zůstává trvale počátek výuky ve školách v 8,00 h LČ, tedy v 7,00 SEČ. Děti a mládež tedy musí po dobu trvání LČ vstávat ráno minimálně v 6,00 h SEČ, mnohdy i dříve. Těmto galejím se naše děti nemohou nijak vyhnout.  O zdravotních problémech malých dětí a školáků toho napsaly kompetentní osoby více než dost při čemž to je vlastně ten nejzávažnější problém. Jaký prospěch mají současní vládci ze zavádění LČ se mi dosud nepodařilo zjistit, neboť v poslední době padl i ten největší mýtus o potřebě zavádění LČ a to energetické úspory. Už i mluvčí ČEZ v ČT přiznal, že v podstatě k žádným prokazatelným úsporám nedochází. Prokázat lze tedy jen náklady a ztráty s jeho zaváděním. Proto žádám novodobé vládce u nás i v EU: Přestaňte s námi manipulovat jako za války! Odstraňte LČ na smetiště dějin!