Bylo určitým zvykem, že dělnickou prací se bylo možno svým způsobem „vykoupit“ z komunistické nepřízně a dostat od zaměstnavatele doporučení na vysokou školu. Nastoupil jsem do fabriky 20.7.1959, při čemž shodou okolností se přihlášky na vysokou školu podávaly již koncem roku. Mně bylo řečeno, že jsem tam tak krátkou dobu, že nemohlo dojít k mé „převýchově“ a musím zůstat u manuální práce ještě další rok. Když jsem o doporučení požádal na jaře roku 1961, dostal jsem doporučení z mé dílny a přihláška se dostala na Strojní fakultu VUT v Brně. Učil jsem se již na přijímací pohovor v červnu 1961, když mi přišlo neočekávané sdělení z fakulty že moje přihláška byla zaměstnavatelem stažena. Zasáhl totiž tehdy osobně soudruh Foral, takto předseda CZV KSČ celého ZETORu a snad i předseda Městského výboru KSČ, který mně a ještě dvěma dalším postižencům doporučení z dílny anuloval. Na přiloženém dopisu je podepsán tehdejší kádrovák Strojní fakulty VUT  Brno Jan Přibyl, zvaný „Zlý Jéňa“.

   Protože jsem byl již odveden, nezbývalo mi než k 1.9.1961 nastoupit dvouletou vojenskou základní službu, kde jsem se náhodně dostal k obsluze zajímavého zařízení, kterým byl analogový počítač pro řízení dráhy střely protiletadlového dělostřelectva. Díky této odbornosti jsem vojenskou službu absolvoval celkem bez nějakých excesů a na jejím konci v roce 1963, tehdy už  v hodnosti četaře, jsem požádal znovu o doporučení na Strojní fakultu VUT v Brně. Kapitán – politruk –  mě tenkrát zastavil a řekl: „Ty chceš na tu vysokou?  A ty máš ty kádrové problémy doma, že?  Tak my jsme se o tobě sešli a rozhodli jsme, že ti tu důvěru dáme“. A tak jsem dostal doporučení od armády a vymanil jsem se tak z dosahu brněnské komunistické mafie. Za příznivějších politických poměru v 60-tých letech, rozvíjejících se až do t.zv. „Pražského jara 1968“, jsem s vysokým zaujetím a výbornými studijními výsledky vystudoval obor výrobní stroje a zařízení na Strojní fakultě VUT v Brně. Státní zkoušku jsem vykonal v září 1968 v areálu VUT v Brně na Kraví hoře, který byl od 21.srpna 1968 pod kontrolou sovětských ozbrojených hlídek. To byla ovšem veliká hořkost, která mi kazila radost nad tím, že jsem se konečně stal strojním inženýrem.