Má záměr Anderovy „Koalice nádraží v centru“ vůbec reálný smysl?

    Od iniciátorů „Koalice nádraží v centru" a jejich příznivců slyšíme stále stejné nářky, že totiž nové hlavní nádraží v Brně v odsunuté poloze bude příliš vzdálené od centra města. K tomu si položme několik základních otázek:

1. Co je míněno tím centrem města Brna?

2. Je toto centrum skutečně v centru?

3. Co nabízí občanům domnělá blízkost tohoto centra od nádraží?

4. Jak je to v jiných městech.

    Za centrum města Brna budou občasné nejpravděpodobněji považovat náměstí Svobody s jeho blízkým okolím. Proto s touto otázkou bezprostředně souvisí odpověď na čtvrtou otázku, jak je tomu v jiných městech. Vezmeme-li v potaz tři největší moravská města, tj. Brno, Ostravu a Olomouc, tak zjistíme, že je-li centrem města Olomouc jeho Horní náměstí s radnicí s Mariánským sloupem a orlojem, je hlavní olomoucké nádraží vzdáleno od centra Olomouce 1955 m, tedy cca 2 km a je-li centrem Ostravy její Masarykovo náměstí, je hlavní ostravské nádraží vzdáleno od centra Ostravy 2416 m, tedy skoro 2,5 km. Brněnské hlavní nádraží v odsunuté poloze, tady v místě současného nádraží Brno-dolní (dříve též Rosické), které se nachází v bezprostřední blízkosti současného Ústředního autobusového nádraží ÚAN na Zvonařce, je jeho vzdálenost ke středu města Brna 1450 m, tedy necelých 1,5 km. Nezdá se být pláč „Koalice nádraží v centru" v intencích těchto souvislosti realizován tak trochu „krokodýlími slzami"?

 

 

                    a.                                               b.                                           c.                      

Obr.č.1: Vzdálenosti hlavních nádraží od center největších moravských měst

                                 a.   Brno (v odsunuté poloze):          1450 m

                                 b.   Olomouc:                                       1955 m

                                 c.   Ostrava:                                          2416 m

    Odpovědi na drhuhou otázku je poněku komplikovaná. Není jistě pochyb o tom, že náměstí Svobody je centrem původně urbanizovaného středověkého městského komplexu (pokud nepočítáme s původní zástavbou někde v prostoru Starého Brna). Další novodobá urbanizace typicky městského charakteru se však podstatně rozšířila nikoliv kolem tohoto původního historického jádra, ale nejvýrazněji severním až severovýchodním směrem a to přibližně do okolí Malinovského náměstí, Koliště, Cejlu, Bratislavské, Drobného, Staňkovy a Štefánikovy, a Šumavské, kde splývá s druhým největším komplexem Králova Pole a dále Tábor, Veveří, Úvoz, Mendlovo náměstí, Křídlovická, Reneská, Nádražní s odbočkou ke Křenové a Dornychu po Masnou a zpět Benešovou k Malinovskému náměstí. Ostatní výstavba má již chrakter vilový (Masarykova čtvrť, Černá Pole, Žabovřesky), příměstský a novodobě sídlištní.

    Kdybychom chtěli určovat centrum této novodobé a typicky městské zástavby, dostali bychom se pravděpodovně někam do prostoru kolem Kotlářské ulice a Konečného náměstí (mimochodem k jednomu  z nejkrásnějších secesních náměstí v Evropě, které se snad jednou dočká důstojné parkové úpravy,  společensko-komerčního využití a zpětného přejmenování na „Náměstí Tivoli“) a k současnému hlavnímu nádraží by byla vzdálenost minimálně taková, jako je uvedená vzdálenost od náměstí Svobody k novému hlavnímu nádraží v odsunuté poloze.

 

 

Obr.č.2: Pohled na Konečného náměstí z Úvozu. Vpravo komplex domu „TIVOLI“

 (foto: Archiv města Brna)

     Z toho vyplývá, že současné hlavní nádraží, na kterém tak lpí „Koalice nádraží v centru“, vůbec v žádném centru města Brna neleží, ale je situováno na jeho samotném jižním okraji, za nímž se v jeho nejbližším okolí nachází  po léta nejzanedbávanější periferie, zarostlá lebedou a posetá odpadky. V tom tkví zrůdnost aktérů této iniciativy, nepochopitelně bránící plánovanému rozvoji města tímto dnes zanedbaným směrem. Nejsou při tom schopni se svého idolu zastat natolik, aby se mu vrátila jeho původní podoba s oběma věžemi, z nichž jedna (na obrázku č.3 ta bližší) byla zničena za války.

Obr.č.3: Brno – hlavní nádraží s oběma věžemi

   Jako základ budoucího Jižního centra se zde nachází solitér budov naproti ÚANu a spolu s neoddiskutovatelně vhodným a oblíbeným nákupním a společenským centrem Vaňkovka, paláci TRINITY, M-Palácem, novým soudním komplexem a dalšími významnými obchodními centry HORNBACH, BAUHAUS slibují občanům nové atraktivnosti městského centra, které současné centrum kolem náměstí Svobody, díky jeho vylidnění a komerční transformací pouze na obchody s luxusním zbožím, zcela pozbylo. Kromě tradičního a oblíbeného Zelného trhu a pár neustále se měnících bývalých tradičních obchodů nezbylo občanům v samotném původním centru města prakticky vůbec nic, což je v podstatě odpovědí na třetí výše položenou otázku.

    Brňané! Jeďte se podívat do Olomouce do prostoru kolem hlavního nádraží. Vyrostlo zde moderní centrum s dominantou Krajského úřadu, vše doplněno podzemními garážemi, eskalátory, výtahy, obchodními prostorami. V Olomouci, ale ani jinde, se ovšem nevyskytl fenomén v podobě koalice „Nádraží v centru“, jejíž vůdcové a příznivci v bývalé Radě města Brna (Mgr.Ander, Prof.Zlatuška) oficiálně vyhlašovali program škodit výstavbě nového brněnského  nádraží a dokonce brzdit v Bruselu získání evropských dotací (Prof.Zlatuška, O.Liška).  Jejich představa, že poblíž současného nádraží vykopou na mnoho let hlubokou jámu pro přisunutou polohu nádraží, ke které bude  po celá léta výstavby problematické vůbec ponechat  příjezdové koleje, by měla všechny Brňany, ale i dojíždějící mimobrněnské občany naplňovat hrůzou. Od Tišnova budou vystupovat v Králově Poli, od Blanska v Židenicích, od Břeclavi v Horních Heršpicích. Přes Brno je budou převážet autobusy. Namísto výstavby nádraží v odsunuté poloze, která by  občany prakticky vůbec neobtěžovala, se budou díky těmto dopravním diletantům  po celou více než desetiletou dobu brodit blátem a klopýtat přes staveniště v centru města. Výsledkem bude odříznutí  Brna od  mezinárodní železniční dopravy a jeho stagnace na příští staletí. Radní a senátor Prof.Zlatuška se v intencích myšlenkového obzoru zastupitele M.Vlašína nechal dokonce slyšet, že pojede na Brno žalovat do Bruselu, aby tak městu překazil možnost získat evropské dotace. Uskuteční-li tito škůdci Brna své zrůdné plány, bude pak již pozdě je z našeho města vyhánět, byť imaginárními, holemi. Asi budeme moci jen nostalgicky vzhlížet vzhůru na zadní stěnu Staré radnice v Mečové ulici, ze které na nás hledí tvář dávného radního, zazděného kdysi za zradu na našem městě. 

 

Obr.č.4: Zazděný radní. Podle pověsti zazdili brněnští radní zaživa zrádce města, jehož obličej pak prý zkamněl. Foto Roman Franc (Rovnost)