Jak to asi pan Bursík s dálnicí přes Břeclav do Vídně myslel

   Ve své předcházející úvaze „Bursíkova parní dálnice" jsem kritizoval záměr pana Bursíka vést dálnici z Brna do Vídně po dálnici D2 do Břeclavi a odtud krátkým úsekem k rakouské hranici u hraničního přechodu Poštorná-Reinthal. Důvodem mé kritiky tohoto námětu byla souvislost tohoto návrhu s tím, že Rakušané tvrdošíjně hodlají svůj úsek dálnice Vídeň-Brno vést z Vídně do Mikulova. Tak by se dálnice spolu nesetkaly. Nyní jsem došel k poznání, jak byla moje kritika úzce technokratická a krátkozraká a jak ekologické myšlení nás, normální lidi, výrazně převyšuje.

   Podrobným studiem daného prostoru jsem totiž byl nucen konstatovat, že mezi Břeclaví a Mikulovem přece vede přes Valtice místní železniční trať. A v existenci této tratě právě může spočívat genialita námětu pana Bursíka. Bez velké ekologické zátěže totiž můžeme postavit kolem Břeclavi krátkou dálniční spojku dálnice D2, ale ne až k rakouské hranici, ale jen na břeclavské nádraží. Tam pak můžeme vybudovat terminál, na kterém se budou auta, příjíždějící po dálnici D2 od Brna, vagonovat na přistavené vlaky a ekologicky šetrným způsobem (neboť tuto trať brzy zelektrifikujeme proudem z nedalekých větrných elektráren [1]) dopravíme auta na terminál v Mikulově, odkud budou dále pokračovat do Vídně po vlastní ose již po rakouské dálnici. Nejen, že tímto projektem výrazně uspokojíme vůdce Dětí Země pana Dr.M.Patrika, kterému jinak beton, vylévaný na dálnice, působí zřejmě zdravotní potíže, ale v terminálech a na železnici najde novou práci řada místních obyvatel a celá oblast bude brzy stejně atraktivní jako oblast kolem podmořského tunelu mezi Francií a Anglií. Na rozdíl od nezáživné jízdy v takovém tunelu však budou moci motoristé při jízdě vlakem mezi Valticemi a Mikulovem pozorovat m.j. jak ekologisté zařídili vyschnutí dřívějšího největšího moravského rybníku Nesyt a posoudit, jak by bylo krásné toto uplatnit i u blízkých Mušovských jezer, jak se o to přetahují ekologisté Dejmal a Vlašín s místními rybáři v rámci akce „Špunt". Celým tímto konáním se pak posílí geniální vize guru českých environmentalistů Prof.Jana Kellera: „Doprava, cesta do pravěku!".

 

[1] Zde ekologisté paradoxně pociťují na sobě, to co běžně činí oni sami jiným. Občané se totiž brání instalací těchto monster ve svém okolí